Reforma veřejných financí, připravovaná současnou vládou je nezbytná, a to především z důvodu nutného zastavení dalšího nárůstu vládního dluhu, z důvodu chybějících prostředků na další potřebné investice, na podporu vědy a výzkumu apod. Reforma dále předpokládá zjednodušení daňového systému přinášející snížení administrativy, změny ve financování zdravotnictví, změnu penzijního systému apod.. Tyto kroky samozřejmě budou bolet. Kdy k nim však přistoupit, když ne v době ekonomického rozvoje země, kdy růst HDP osciluje kolem 4% a více.
Reforma veřejných financí se dotkne i daňového subsystému. Jeho úprava nemá a ani nemůže mít „neutrální“ formu, protože by se tím nic neřešilo. Výsledkem jejího zavedení jsou další příjmy do státního rozpočtu. Mezi příjmy státního rozpočtu patří nově navržené „ekologické“ daně, zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků apod. Dopady vyplývající z těchto změn se promítnou i do rozpočtu obcí a krajů. Z prozatímně publikovaných záměrů vyplývá, že větší dopady budou u rozpočtu obcí. Názor, že výši daňových dopadů u obcí je možno kompenzovat několikanásobným navýšením koeficientů u daně z nemovitostí je však chybný. Nejen že výpadek daní obcím nenahradí, ale naopak jejich uplatněním dojde k negativnímu ovlivnění postavení zastupitelů u svých občanů - voličů.
Za chybný považuji i názor, že reforma daňových zákonů nebude mít vliv na rozpočty krajů. Snížení daní z příjmů a dalších daní jen ztěžka může nahradit nárůst daně z přidané hodnoty. Dalším dopadem na rozpočet krajů je trvalé „přelévání“ povinností státu na kraje bez finančních kompenzací. Pokud tomu tak bude i nadále, dostanou se kraje do neřešitelné situace. Přitom stát si svou daňovou „kvótu“ hlídá, a to např. trvalým navyšováním spotřební daně, na které se územní celky nepodílejí.
Zavedení tak zvané „superhrubé“ mzdy je krokem těžko odůvodnitelným. Úhrada sociálního a zdravotního pojištění u osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců je zcela jistě uznatelným daňovým výdajem a tudíž by neměla být připočítávána k základu daně z příjmů těchto skupin.
Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje a 1. místopředseda KDU-ČSL