Petr Šilar, krajský radní zodpovědný za oblast životního prostředí, by prý možná spalovnu nepodporoval, kdyby měla stát v Letohradu, kde bydlí, píše ve čtvrteční Mladé frontě DNES pardubický šéfredaktor Martin Biben.
Jako Petr Šilar bych chtěl panu Bibenovi odpovědět, že věci ani politika nejsou černobílé.
Spalovna by v Letohradu mohla stát jen stěží, asi by neměla moc co spalovat - a pak - kdo a hlavně kudy by se do Letohradu s odpadem trmácel, že.
Kdyby ovšem Letohrad byl krajským městem a my tam měli průmysl jako v Pardubicích, kdyby v "Letohradském kraji" byly dlouhodobé skládky nebezpečného odpadu vyrobeného v Letohradu a kdyby se společnost AVE CZ rozhodla modernizovat a provozovat bývalou letohradskou spalovnu nebezpečného odpadu, uvítal bych to stejně jako v Pardubicích (kde ostatně dýchám minimálně stejně vzduchu jako v Letohradu).
Jako občan Petr Šilar bych požadoval, aby Česká inspekce životního prostředí a Krajský úřad "Letohradského kraje" důsledně monitorovaly provoz spalovny tak, aby spalovala předpisově a aby její kapacita nebyla nepřiměřeně vysoká.
Jako politik Petr Šilar bych byl rád, že "Letohradský kraj" nebude muset za dvacet let likvidovat odporné laguny nebo skládky, ze kterých lidem otékají hlavy. Nevím, kolik odpůrců spalovny se na takové skládce bylo podívat. Já jsem to nejen viděl, ale i cítil, proto podporuji moderní, třístupňově čištěnou, kontinuálně elektronicky kontrolovanou spalovnu v areálu pardubické Synthesie. Petr Šilar, radní za Koalici pro Pardubický kraj