V Pardubickém kraji jde do těchto služeb takřka bez kontroly 1,5 miliardy
Koalice pro Pardubický kraj (KPK), jejíž dominantní a nejčitelnější součástí jsou místní politici KDU-ČSL, představila svůj volební sociální program.
Žádají změnu zákona o sociálních službách, která by uživatelům dávek sociální péče většinu peněz vyměnila za poukázky na služby.
V Pardubickém kraji jde do těchto služeb takřka bez kontroly 1,5 miliardy
Koalice pro Pardubický kraj (KPK), jejíž dominantní a nejčitelnější součástí jsou místní politici KDU-ČSL, představila svůj volební sociální program.
Žádají změnu zákona o sociálních službách, která by uživatelům dávek sociální péče většinu peněz vyměnila za poukázky na služby.
„Peníze jdou dnes za klientem a klient by si měl nakupovat sociální služby. V Pardubickém kraji je zhruba stovka organizací, které poskytují zaběhnuté sociální služby. Možná jsme trochu předběhli dobu, co se týká vyspělosti. Nemalá část těch peněz končí jinde než v sociálních službách. Nevím, jestli byly protočeny u pípy nebo prokouřeny, ale většina organizací sociálních služeb se dostala do krizové situace. Kraj je musel dotovat, aby neskončily. Tyto organizace neměly ani na výplaty,“ přiznal Roman Línek (KPK), vicehejtman Pardubického kraje a lidovecký lídr kandidátky koalice do voleb zastupitelstva Pardubického kraje.
Podle informací Práva se přibližně 40 procent sociálních dávek vytrácí.
„Prostřednictvím kraje jde na sociální dávky 80 miliónů korun měsíčně, to je skoro miliarda ročně. Přičtěme k tomu půl miliardy, které na sociální služby poskytují obce. Je to věcí legislativy a myslím si, že poukázky na sociální služby by to mohly řešit,“ dodal Miloslav Macela (KPK), současný krajský radní, který má v gesci sociální služby.
Línek upozornil, že Pardubickému kraji se jako jednomu z mála podařilo zachránit všechny kolabující organizace a instituce sociální služeb, ovšem s obětí stovek miliónů korun z krajského rozpočtu.
Ve svém sociálním programu lidovci v KPK neslibují překotnou výstavbu sociálních zařízení pro postižené ani seniory.
„Starší lidé v kraji sice čekají na místo v domovech pro seniory řadu měsíců, ale my chceme rozšířit terénní služby, asistentskou péči a nabídnout stacionáře. V kraji je asi 71 tisíc lidí starších 65 let a přibližně 15 tisíc, kteří překročili osmdesátku. Z průzkumů ale vyplývá, že 77 procent chce raději zůstat doma s blízkými. Naším cílem je udržet člověka co nejdéle v prostředí, na které je zvyklý,“ vysvětlil Macela.