Česká Třebová – V pondělí 16. března 2009 od 19.00 hodin v Malé scéně proběhne společná přednáška dvou zajímavých osobností českého křesťanství - profesora Lubomíra Mlčocha a publicisty Jiřího Zajíce, na téma Civilizace na rozcestí důvěry a nedůvěry.“
Česká Třebová – V pondělí 16. března 2009 od 19.00 hodin v Malé scéně proběhne společná přednáška dvou zajímavých osobností českého křesťanství - profesora Lubomíra Mlčocha a publicisty Jiřího Zajíce, na téma Civilizace na rozcestí důvěry a nedůvěry.“
Prvně jmenovaný se mimo jiné angažuje ve prospěch křesťanské sociální etiky a vloni jej papež Benedikt XVI. jmenoval členem Papežské akademie sociálních věd. Druhým je Jiří Zajíc, který např. publikuje v oblasti výchovy, vzdělávání, občanské společnosti, médií a duchovního života. Byl také významným členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Profesor Mlčoch říká: „Od krizových jevů západní civilizace nelze oddělit krizí víry a církve, která se projevuje ve světě kultury. Je z valné části způsobena faktem, že materiální hodnoty začaly dominovat nad všemi jinými hodnotami. Nejintenzivněji se krize kultury pociťuje v krizi důvěry. Žijeme v ovzduší nedůvěry a podezírání. Tím jsme ponecháni sobě samým a naše ideály jsou nahlodány.“
Jiří Zajíc se k jeho slovům připojuje: „ Společnost zbavená totalitního útlaku se prioritně zaměřila na co možná nejrychlejší dosažení ekonomické úrovně vyspělejších zemí Evropy a zvýšení materiálního blahobytu. Rozhodující vliv na utváření veřejného mínění získala soukromá média a v nich pro etická, humanistická nebo náboženská témata zůstalo jen málo pochopení,“ a ještě dodává: „Tolik probírané a propírané restituce církevního majetku jsou a zůstanou neprůchodné. Tak rozumí česká postkomunistická společnost naší náboženské svobodě a je na nás, abychom to přijali bez negativních emocí, hněvu či pocitů nespravedlnosti a křivdy. Je prozíravé se na tento vývoj připravovat dopředu, než čekat až nastane.“
Někteří politici, intelektuálové a média se stále větší intenzitou posilují a oživují staré předsudky, odpor a někdy až skoro nenávist vůči církvi. Ta se tím cítí dotčená, ponížená a začíná se o to víc dovolávat svých práv. Jde o vážnou chybu, protože se tím žádných práv nedomůže, ale zcela ztrací možnost využít předchozími desetiletími získané důvěry k výraznějšímu oslovení české společnosti. Naopak vzniká obraz církve, která se přednostně orientuje sama na sebe a své problémy a zájmy a málo na požadavky a potřeby lidí. Tím jen roste počet skeptických a odmítavých hlasů vůči ní, potažmo vůči křesťanské politice.
Na druhou stranu německý týdeník Die Zeit se věnuje skutečnosti, že křesťané jsou celosvětově vystaveni stále většímu pronásledování. Dochází k němu zejména v muslimských zemích. "Sekularizované kulturní elity Západu si zvykly na to, že se křesťanství mohou nelítostně vysmívat. Nemají se totiž čeho obávat - nehrozí jim žádná fatwa a na jejich adresu nepřicházejí žádné výhrůžky smrtí. Mohou se dokonce holedbat tím, jak kritického jsou ducha," poznamenává Die Zeit. Křesťanskou víru lze proto smést ze stolu jako relikt iracionální minulosti.
O tomto a mnohém jiném se můžete v českotřebovské Malé scéně dozvědět detailně. A v diskuzi, která je součástí přednášky, si mnoho věcí ujasníte. Po předcházející úspěšné přednášce profesora Jana Sokola je to další záslužný počin MO KDU-ČSL v České Třebové spolupracující na této akci s místní skupinou České křesťanské akademie.
Petr Čada