V Pardubicích by mohla stát největší spalovna nebezpečných odpadů v Evropě. Tato věta každého druhého občana krajského města a přilehlého okolí nadzvedává ze židle. Sám bydlím jen několik málo kilometrů od místa, kde má továrna na likvidaci škodlivin fungovat a ani trochu se mi tento záměr nelíbí. Na židli však sedět zůstávám a očekávám v nejbližších týdnech nad tímto investorským záměrem věcnou diskusi.
Jako patriot a občan Pardubic, kterému není lhostejná kvalita života ve městě, vnímám spalovnu v bezprostřední blízkosti občanské infrastruktury jako špatnou investici. Situaci ovšem nevyřeší emoce a hlasitý povyk, ale chladná hlava a pádné argumenty, které budou vyváženě řešit všechna pro a proti. Každý občan si tak bude moci udělat o celé věci racionální úsudek.
Pardubice nejsou v chemickém průmyslu žádným naivním nováčkem, který by se nechal ukolébávat argumenty o zaručené neškodlivosti takové provozovny. Zkušenosti z tradiční pozice jedničky v domácím chemickém průmyslu ve městě jsou nezpochybnitelné. Dýchat zdravý vzduch není samozřejmostí a podle zpráv z inspekce ministerstva životního prostředí jde o náročnou a několikaletou cestu, na kterou Pardubice v minulých letech úspěšně nastoupily a rozhodně se z ní nechtějí nechat zase jen tak svést.
Roman Línek náměstek hejtmana pověřený jeho zastupováním