Pardubice - Sobotní setkání esperantistů z východočeského regionu, které se uskutečnilo 25. dubna 2009 v Poličce, nebylo ozvláštněno jen návštěvou hasičské zbrojnice, ale tentokrát také úvahami o tom, zda by v budoucnu mohlo esperanto nahradit v Evropské unii angličtinu.
Esperantisté pozvali Marii Jílkovou, kandidátku do Evropského parlamentu, původem z Lezníka u Poličky, aby ve své přednášce o Bruselu seznámila přítomné nejen s nejvýznamnějšími pamětihodnostmi hlavního města Belgie, ale především představila fungování Evropského parlamentu a roli esperanta ve stále jazykově rozmanitější Evropě.
Zavedení esperanta jako univerzální řeči v EU není utopie, jak by se mohlo na první pohled zdát. Používání nejrozšířenějších jazyků - angličtiny, francouzštiny a němčiny je mnoha zeměmi vnímáno jako nespravedlivé vůči těm, pro které nejsou jazykem mateřským. Proto v úvahách o jiném, jednodušším řešení dostává místo i esperanto, umělý jazyk s několika málo gramatickými pravidly a slovní zásobou odvozenou z románských jazyků a latiny. Esperanto je přitom jazyk velmi variabilní a lze vytvářet dle potřeby nová slova, může tak sloužit jako pomocný překladatelský jazyk.
„Evropský parlament již o využití esperanta v Evropském parlamentu hlasoval v dubnu 2004 a pro návrh se tehdy vyslovilo 43% poslanců, což pro přijetí nestačilo. V současném parlamentu se o zavedení esperanta snaží slovinská poslankyně Ljudmila Novak, nicméně již nyní je zřejmé, že v současném složení se Evropský parlament k rozhodnutí nedostane a tento ambiciózní plán budou rozhodovat noví poslanci, zvolení v červnu 2009“ řekla na setkání Jílková.
Dodala, že esperanto se může v budoucnu stát univerzálním jazykem evropských institucí. Stejně skepticky se kdysi hledělo na euro, na současné platidlo mnoha evropských zemí, které považujeme dnes za tak samozřejmé. Celkové náklady na překlady a tlumočení ve všech orgánech EU se odhadují na 990 miliónů eur ročně.


Markéta Čadová