Pardubice – Lidovcům na Pardubicku se nelíbí mediální prezentace ministra životního prostředí Martina Bursíka, který hovořil o plošném kácení alejí podél silnic. Podle pardubických lidovců je opak pravdou. V republice jsou sice výjimečné případy, kdy některá organizace přistoupila k většímu kácení, ale zpravidla je spíše problém stihnout skácet nemocné a poškozené stromy.
Pardubice – Lidovcům na Pardubicku se nelíbí mediální prezentace ministra životního prostředí Martina Bursíka, který hovořil o plošném kácení alejí podél silnic. Podle pardubických lidovců je opak pravdou. V republice jsou sice výjimečné případy, kdy některá organizace přistoupila k většímu kácení, ale zpravidla je spíše problém stihnout skácet nemocné a poškozené stromy.
„Mezi cíle pro další období jsme si předsevzali, že podpoříme výsadbu stromů podél silnic nejen kvůli zmírnění dopadů dopravy na životní prostředí, ale i jako krajinotvorný prvek,“ říká vicehejtman Roman Línek. Již delší dobu podporujeme výsadbu.
Jiným případem jsou pak podle lidovců náletové dřeviny v těsné blízkosti vozovky, kterou musí být vykáceny kvůli bezpečnosti silničního provozu. „Odmítavý postoj k plošnému kácení chápu, tj. když se vykácí několika km dlouhý úsek, relativně zdravých stromů bez náhrady. Týká se to zejména tzv. pevných překážek, tj. stromů rostoucích v krajnici hned vedle asfaltu. Osobně podporuji kroky ke zlepšení stavu silniční vegetace, ale nelíbí se mi přístup ekologických aktivistů,“ dodává ekolog František Weisbauer.
Drtivá většina stromů se jistě kácela z pohledu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně krajiny a přírody z důvodů zdravotních. Z pohledu zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, se ale jedná o kácení z důvodu zajištění bezpečnosti silničního provozu.
Markéta Čadová