Senátní výbor pro záležitosti Evropské unie na svém zasedání 8. dubna doporučil plénu Senátu schválit novely jednacích řádů obou komor parlamentu. Učinil tak další potřebný krok ke schválení Lisabonské smlouvy, kterou již odsouhlasila Poslanecká sněmovna.
Senátní výbor pro záležitosti Evropské unie na svém zasedání 8. dubna doporučil plénu Senátu schválit novely jednacích řádů obou komor parlamentu. Učinil tak další potřebný krok ke schválení Lisabonské smlouvy, kterou již odsouhlasila Poslanecká sněmovna.
Novely jednacích řádů provádějí ustanovení smlouvy v domácím právním řádu a zavádějí tzv. vázaný mandát vlády. Tímto ustanovením se vychází vstříc nálezu Ústavního soudu, který v odpovědi na senátní žádost o přezkum ústavnosti Lisabonské smlouvy přijetí takovéto úpravy doporučil. Vláda tak v budoucnu v případě, kdy bude chtít převést některé národní kompetence na unijní úroveň, bude muset žádat o souhlas obou komor Parlamentu. Senát či Poslanecká sněmovna také budou moci podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v případě, že budou mít podezření na porušení principu subsidiarity. Jedná se o pojistku, která umožňuje zákonodárné komoře udržovat si kontrolu nad předáváním pravomocí na nadnárodní úroveň a nad jejich optimálním výkonem.
Schválení novel jednacích řádů představovalo pro řadu senátoru podmínku, aby zvedli ruku také pro Lisabonskou smlouvu, která byla zařazena na pořad jednání Senátu na počátku května. „Schválení Lisabonské smlouvy umožní další rozšiřování Evropské unie, které se týká především Chorvatska a dalších zemí Západního Balkánu. Vidina členství v EU působí v tomto regionu jako silně motivující stabilizační prvek. Neschválení smlouvy by jenom podpořilo obavy z rozšiřování, které zaznívají ze severských a západních zemí EU." dodává senátor Václav Koukal, místopředseda evropského výboru v Senátu.
Jan Málek