Pardubický kraj si v minulosti, stejně jako řada ostatních krajů, vzal úvěry, které postupně splácel a splácí. Z tvrdé reality ekonomické krize však zatím kraj vychází bez dalšího zadlužování. To se ovšem možná změní už v tomto roce.
Náměstek hejtmana pro oblast financí Roman Línek z KDU-ČSL je přesvědčen o tom, že ekonomická situace kraje je v rámci možností a s finanční krizí na pozadí solidní. Právě KDU-ČSL je stranou, která při braní úvěrů zatím vždy asistovala jako koaliční partner. „Pardubický kraj nikdy nepoužíval a nepoužívá žádné úvěry na provozní věci, takže hospodaříme s přebytkovým rozpočtem,“ řekl Krajským novinám Línek. Podle něj si doposud kraj vzal několik úvěrů, jejichž splácení je rozloženo tak, aby na sebe víceméně navazovalo. „Dva největší z těchto úvěrů jsou od Evropské investiční banky, která dává zřejmě nejvýhodnější podmínky a zaměřuje se mimo jiné právě na samosprávy typu kraj.“ Kraj momentálně dluží něco málo přes 2 miliardy korun. To se zdá jako velké číslo, ale podle Línka se kraj s tím spojených problémů bát nemusí. „Podle metodiky ministerstva financí ohledně limitu splátek se kraj nemá čeho obávat. Nejsme totiž ani v polovině hranice, která znamená možné komplikace. Předpokládané rozpočty v budoucích letech toto zadlužení bez problémů zvládnou.“ PENÍZE JDOU HLAVNĚ DO DOPRAVY Veškeré úvěry si kraj vzal ještě před nástupem nové krajské vlády pod vedením ČSSD. Nicméně i zastupitelé ČSSD často uznávají, že byly úvěry využity dobře. „Chceme-li být objektivní, musíme podotknout, že úvěry, jejichž čerpání zčásti ještě probíhá, jsou užity výhradně na nové investice,“ uvedl předseda zastupitelů ČSSD Martin Netolický.
Osmdesát procent finančních prostředků, které kraj získal prostřednictvím úvěrů, přitom šlo do dopravní infrastruktury. Nejvíc peněz spolknou samozřejmě silnice, které vyžadují neustálé opravy. Zásadní položkou, která si možná vyžádá další větší úvěr, je nutnost spolufinancování a předfinancování projektů, které financuje Evropská unie. Tyto investice jsou podle Romana Línka pro kraj zásadní. „Doprava, školství, zdravotnictví. Ve všech těchto oblastech je nutné provádět investice, které kdybychom nerealizovali, tak nám naroste jakási vnitřní zadluženost, která by nebyla nijak krytá.“ A z proběhlých investic v oblasti dopravní infrastruktury vicehejtman jmenuje tu v Pardubicích. „Mezi největší dopravní akce patří například oprava Wonkova mostu v Pardubicích.“ Oprava proběhla v roce 2006 a přišla na více než 220 milionů korun, které kraj získal právě z úvěru od EIB. V příštím roce chce kraj s investicemi pokračovat. Zatím plánuje proinvestovat do krajského majetku a zařízení přibližně 1,5 miliardy korun.
DALŠÍ ÚVĚR KRAJ ZVAŽUJE Přesto však ekonomická situace, která je z velké části ovlivněná finanční krizí, není a nebude jednoduchá. „Hospodářská krize způsobila snížené inkaso sdílených daní, což pro Pardubický kraj znamená výpadek na příjmové stránce ke konci listopadu přibližně 320 milionů korun,“ dodal Martin Netolický. Podle Romana Línka proto kraj uvažuje, že si vezme další velký úvěr, který by pomohl především kofinancovat evropské projekty. „Vydal jsem podnět, abychom vedli jednání s Evropskou investiční bankou. Je důležité, abychom odpovědně zvážili nutnost úvěru. Ten by byl využit s velkou pravděpodobností především pro oblast zdravotnictví a částečně i školství a dopravy.“ Podle Línka se ještě ukáže, zda je vůbec úvěr nutný. Pokud kraj usoudí že ano, bude ho čerpat nejdříve na konci tohoto roku. „Reálnější je však možnost, že bude čerpat někdy v roce 2011 nebo 2012.“ Kraj využívá střednědobé úvěry od EIB. To znamená, že jejich splatnost je obvykle kolem pěti let. Pokud si kraj vezme další větší úvěr, nebude dělat výjimku. „Pokud k takovému kroku přistoupíme, budeme žádat o dvouletý nebo tříletý odklad začátku splácení a pětiletou dobu splácení,“ dodává Línek.
Filip Appl