23.1. 2015 Právo str. 10 autor: Zdeněk Seiner
Pardubický kraj podniká první konkrétní kroky k tomu, aby přibližně do dvou let mohl být Národní hřebčín v Kladrubech zapsán do seznamu památek UNESCO.
Podmínkou však je, aby současná rekonstrukce hřebčína, placená především z evropských dotací, byla dokončena.
O postupu jednání, která by měla vyvrcholit žádostí o zapsání Národního hřebčína Kladruby nad Labem do seznamu památek UNESCO, informovali tento týden náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka (Koalice pro Pardubický kraj) zástupci hřebčína a obce Kladruby, náměstek ředitele Radek Václavík a starostka Lenka Gotthardová (ČSNS). Doprovázela je také tajemnice Evropské asociace státních hřebčínů Alexandra Lotz.
„Veškeré kroky, které takové žádosti předcházejí, budou trvat od jednoho do dvou let. Musí vzniknout pracovní skupina, která připraví potřebné podklady. Do nich by mohla přispět i Alexandra Lotz porovnávací studií, proč by právě koně, památky a krajina Národního hřebčína Kladruby nad Labem měly být na seznam zapsány,“ informovala Právo mluvčí Pardubického kraje Zuzana Nováková.
„Paní Lotz je považována za evropského experta a je dobré, že do České republiky a konkrétně do kladrubského hřebčína poměrně často jezdí,“ pochvaluje si náměstek Línek, který přišel s myšlenkou zapsání hřebčína na seznam nehmotného dědictví UNESCO a získal pro něj i současného ministra kultury Daniela Hermana.
„Hřebčín má výhodu také ve své poloze, je nedaleko od krajské metropole, ale také nedaleko od Prahy. Díky tomu je na rozdíl od jiných hřebčínů velmi dobře dosažitelný,“ zmínila další výhodu Alexandra Lotz.
Náměstek Línek jednal tento týden o hřebčínu také s náměstkem ministra zemědělství Jiřím Jirsou.
„Vzhledem k tomu, že hřebčín je velmi důležitou památkou Pardubického kraje, máme velký zájem na tom, aby byl po rekonstrukci z evropských fondů už v letošním roce alespoň částečně otevřen pro veřejnost. I po dokončení tohoto projektu bude ovšem potřeba završit práce na zbývajících objektech a je dobře, že s tím Ministerstvo zemědělství počítá,“ dodal Línek.
Oprava hřebčína za 300 miliónů korun měla být dokončena v prosinci minulého roku, investor však dostal pro splnění dotačních podmínek odklad do letošního září.
Příčinou zpoždění bylo především nečekané prohlášení o insolvenci jednoho z dodavatelů stavební části investice.
Podle ředitele hřebčína Jiřího Machka je nový termín ministerstva pro místní rozvoj splnitelný a opravené objekty se budou pro veřejnost otevírat postupně.