Téměř šest let vedl Marek Výborný jako ředitel gymnázium Mozartova v pardubických Polabinách. Škola pod jeho vedením získávala na prestiži a samotnému se mu z pozice odcházet moc nechtělo. Ovšem lidé ho zvolili poslancem za KDU-ČSL a později ho spolustraníci vybrali jako předsedu tradiční partaje.
I jako ředitel a později chvíli dokonce jako poslanec učil děti. Díky tomu se dokáže dobře vžít do situace, která na kantory čeká od dnešního dne, kdy se třídy otevírají pro žáky prvního stupně základních škol. Ovšem část z nich i nadále zůstane doma, a tak na učitele čeká dost náročná zkouška.
„Ministr školství a jeho úřad trochu alibisticky hodili organizaci obnovené výuky na ředitele škol a ti se s tím teď perou. Od počátku jsme upozorňovali, že některá opatření jsou na řadě škol nerealizovatelná,“ uvedl politik z Heřmanova Městce, kde je i zastupitelem.
Co vidíte jako nejhůře splnitelné nařízení, které má od dnešního dne platit ve školách?
Počítat s tím, že se děti na ZŠ nepotkají, že se udrží v uzavřených skupinách, si mohl myslet snad jen někdo, kdo nemá o školství žádné povědomí. Osobně bych za této dobře se vyvíjející epidemiologické situace základní školy otevřel ve standardním režimu, s rouškami například na pohyb po škole o přestávkách a samozřejmě na dobrovolnosti docházky dle rozhodnutí rodičů. Udělalo to tak sousední Sasko a myslím, že by se tím nic nezkazilo.
Dá se dle vaší zkušenosti zvládnout nastolený model kombinované výuky doma a ve škole?
To bychom dělali z učitelů supermany. Nedovedu si představit plnohodnotnou výuku jedním učitelem ve škole a současně distanční formou pro děti doma. Proto říkám, buď jsme měli nechat školy zavřené a učit distančně, a nebo je naopak otevřít pro dobrovolnou docházku všem bez omezení.
Doženou žáci a studenti zameškané měsíce?
Toho bych se nebál. Neměli prázdniny! Naprostá většina škol a učitelů se dokázala velmi rychle přizpůsobit a mají můj obdiv za to, jak přistoupili k online výuce. Vidím to i na vlastních dětech, často musely pracovat i dopoledne a večer. Určitě nezahálely. Mimochodem se ukázalo, že digitalizace a schopnost využití IT ve školách je výrazně lepší, než jsme si mysleli na začátku roku.
Kde vidíte největší obtíže při návratu do normálu ve školách nebo v běžném životě?
Myslím, že nesmíme podlehnout strachu. Chce to hledět do budoucnosti s nadějí a optimismem. Život musí jít dál, bylo by obrovskou chybou, pokud bychom se v důsledku koronavirové krize přizpůsobili a nechali se okrást o základní svobody. Uvědomili jsme si, co to znamená se svobodně pohybovat, svobodně podnikat, svobodně se shromažďovat. Nesmíme podlehnout možné jisté pohodlnosti a dojmu, že tyto svobody nejsou zas až tak důležité.
Jak podle vás vlastně vláda zvládla pandemii koronaviru?
Je potřeba oddělit první reakci někdy na počátku března. Zde vláda reagovala správně, velmi rychle provedla razantní opatření, která evidentně zabránila většímu rozšíření pandemie onemocnění covid-19 v republice. Musím zdůraznit, že v těchto krocích byla vláda od počátku plně podporována opozicí. Všichni jsme se zapojili do komunikace a podpory při vysvětlování potřebnosti takto bezprecedentních opatření.
Ale...
Ovšem v dalších návazných krocích se již projevoval značný chaos, který se bohužel i přes řadu jednání a upozornění spíše prohluboval. Modelovým příkladem mohou být opakované změny v otevírací době obchodů nebo odlišná vyjádření epidemiologů, ministra zdravotnictví a ve finále i vlády jako celku. Veřejnost dokázala, že umí nařízení dodržovat. Logicky ale očekává jejich jasné a srozumitelné zdůvodnění a to často chybělo.
Kde nastaly podle vás největší chyby ze strany ministrů?
Po bitvě je každý generál. Chyby děláme každý, bylo by ale větší chybou, kdybychom se z nich všichni včetně vládní koalice nepoučili. Na počátku to byly fatální problémy se zásobováním ochrannými pomůckami. Musím smeknout před vedením nejen Pardubického kraje, ale před všemi starosty a samosprávami. Protože díky nim se podařilo v často neřešitelných situacích zajistit ochranné pomůcky pro lékaře či sociální služby. Jako opozice jsme ve Sněmovně podpořili naprostou většinu krizových zákonů. Bylo a je potřeba rychle pomoci živnostníkům, podnikatelům, ale i kulturním či sportovním organizacím.
Právě rychlost pomoci a její dosažitelnost sami živnostníci často kritizují.
Mě právě velmi mrzí, že na většinu našich návrhů, které měly občanům rychle pomoci často i bez zásadních finančních dopadů, vláda reagovala odmítavě. A paradoxem všeho je, že návrhy opozice po měsíci přinesla vláda sama s odůvodněním, že jsou potřebné. Klasickým příkladem může být odklad EET nebo výše ošetřovného. Někdo tomu říká „inspirace“, někdo „krádež opozičních návrhů“. Je to jedno, důležité je, že se lidem, nejen podnikatelům, nakonec dostane pomoci. Jenom slova o tom, že táhneme za jeden provaz, jsou pak trochu úsměvná.
Je podle vás současné rozvolňování omezujících opatření adekvátní?
Musím říct, že zde jsem vůči vládě od počátku kritický. Uvítal bych její větší odvahu a rychlejší rozvolňování. Zkušenosti z okolních zemí často pandemií výrazně zasaženějších svědčí o tom, že riziko zhoršení epidemiologické situace je velmi malé. Ale je třeba postupovat logicky a na základě odborného hlediska, nikoli mailů či osobních zájmů premiéra Andreje Babiše. Dokladem budiž brzké otevření hobbymarketů, a naopak ponechání uzavřených kostelů. Už jsme také zmínili zmatky kolem otevírání škol.
Jak se podle vás bude vyvíjet ekonomická krize v Česku? Vím, že vaše silné téma je boj proti dalším exekucím, nemáte obavu z toho, že jich bude přibývat?
Toto bude bohužel jeden z vážných důsledků celé krize. Zvykli jsme si na poměrně solidní životní úroveň, která koronavirem dostala obrovský zásah. Ve velkém ohrožení je v tuto chvíli celá střední třída. Ti občané, které ještě před půl rokem ani nenapadlo, že by se mohli dostat do problémů se splácením svých závazků, hypoték či úvěrů. Na rozdíl od těch, kterým není v exekuci co zabavovat, tak tito lidé často disponují majetkem, který by se v rámci exekucí stal velmi rychle ohroženým. Proto vidím jako klíčové jednak udržet v maximální možné míře pracovní místa, aby zaměstnanci nepřišli o pravidelný příjem. A stejně tak podpořit živnostníky a podnikatele, aby je krize nezlikvidovala. I tak ale chci iniciovat rychlé dokončení novely exekučního řádu, musíme být připraveni.
Jak vidíte své další působení v politice? Neuvažujete třeba kandidovat do Senátu, který není časově tak náročný?
To jste první, kdo se mě ptá na Senát. Pravda, už nejsem nejmladší a věkový limit splňuji, ale opravdu o něčem takovém neuvažuji. Život mě naučil nedívat se příliš daleko do budoucnosti. Poslední měsíce ukázaly, že sice s velkým vytížením, ale že jde zvládnout roli táty na plný úvazek a teď třeba i příležitostného učitele v domácí škole a povinnosti poslance. Snažím se nic nešidit, mandát mi končí příští rok v říjnu. Chtěl bych ho dokončit a o tom, co bude dál, se budu muset rozhodnout na přelomu roku. Uvidíme.
Jak se vám a rodině podařilo zvládnout těžkou situaci po skonání vaší ženy?
Nebylo a není to jednoduché. Nechci si hrát na hrdinu. Život se nám změnil, mamka Markéta nám moc chybí. Musím ale poděkovat všem kolem nás, rodině, přátelům, kteří jsou nám velkou oporou. Musíme hledět do budoucna s nadějí a pozitivním myšlením. Markéta by určitě nechtěla, abychom se utápěli v trudnomyslnosti. A my naopak víme, že ona nad námi drží z nebe ochrannou ruku.
Z učitele poslancem Bývalý pedagog Marek Výborný má politiku v rodině. Jeho otec Miloslav to totiž dotáhl na konci 90. let až do ministerského křesla. Později pak pracoval jako soudce Ústavního a Nejvyššího správního soudu. Bratr Ondřej se pak stal starostou v Holicích. Foto: Ladislav Křivan, MAFRA
Marek Výborný
Narodil se před 43 lety v Heřmanově Městci. S předčasně zesnulou manželkou Markétou má tři děti. Po gymnaziálních letech stihl ještě základní vojenskou službu na letišti v Čáslavi a poté vystudoval obor historie na Fakultě filozofie a teologie Univerzity Palackého v Olomouci. Šestnáct let byl učitelem na gymnáziu, kde vyučoval dějepis, základy společenských věd a latinu. Od srpna roku 2012 do března 2018 byl ředitelem Gymnázia Mozartova v Pardubicích. Členem KDU-ČSL je od roku 2005, zastupitelem v rodném městě od roku 2006 a poslancem od října 2017. V březnu 2019 se stal šéfem KDU-ČSL, ale po necelém roce rezignoval kvůli rodině.
Autor: Milan Zlinský redaktor MF DNES