Najít budovu Senátu pod Pražským hradem není zase nic tak moc složitého, snad jen její čtyři recepce jsou trochu matoucí, ale velmi mě překvapila možnost volně procházet nádvořími Valdštejnského paláce. Ano, bedlivé oko policisty si mě chvíli pečlivě měřilo, ale asi jsem mu nepřišel nebezpečný. Na recepci si mě a ještě další dva kolegy vyzvedla asistentka paní místopředsedkyně a zavedla nás do jednoho ze salonků. Zde jsme čekali na paní místopředsedkyni, která byla velmi přesná. Přišla k nám a velmi mile a srdečně se s námi přivítala.

Trochu mě mrzelo, že jsme seděli u stolů daleko od sebe a přitom se snažili hovořit o osobních věcech, ale to asi patří k místnímu pořádku a já, který jsem zvyklý na setkání se svými dětmi, spíše preferuji užší kruh, ale to by pak nebylo kam postavit ten čaj a koláček, které nám tam nabídli.

Paní Horská nám vyprávěla o tom, jak to chodí v Senátu, popisovala svou práci i práci svých kolegů a nechala i nám prostor, abychom se jí mohli ptát na věci, které nás zajímají. Byl jsem překvapen jejím příjemným a velmi osobním vystupováním. Po hodině, kterou jsme měli vyhrazenu na osobní setkání, jsme se přemístili do galerie Senátu. Tam jsme byli přítomni slavnostnímu otevření výstavy Magie skla. Tu připravovalo spolu se Senátem Východočeské muzeum Pardubice a představilo na ní tvorbu Sklárny Beránek ze Škrdlovic. Byly to opravdu nádherné kousky a pokud pojedete někdo touto dobou do Prahy, určitě ji navštivte.

Závěrem našeho setkání pak byla komentovaná prohlídka Valdštejnského paláce, kde nám místní průvodkyně dala nahlédnout nejen do toho, jak Senát funguje dnes, ale také nás seznámila s historií tohoto nádherného sídla.

V závěru tohoto příspěvku bych rád poděkoval všem mým přátelům z Centra Jana XXIII. v Hlinsku, které mě nominovalo na cenu Dobrovolník roku 2014, dále Koalici Nevládek Pardubicka za to, že takovou akci pořádá a v neposlední řadě i paní místopředsedkyni Horské, že jsme společně mohli strávit nějaký čas v nádherném místě.

Autor: František Hronek