KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z Médií Třicet povinných očkování do dvou let věku je asi příliš
Zpět

Třicet povinných očkování do dvou let věku je asi příliš

Přidáno 7. 4. 2015
Ilustrační foto
7. 4. 2015 Mladá fronta DNES str. 14
Glosa Miluše Horská

Povinné očkování je dnes velkým tématem, proti němuž jen zdánlivě nikdo nic nenamítá. Tedy aspoň do té doby, než se zmíní problémové body, s nimiž si dosud nikdo pořádně neví rady.
Zaprvé se zamysleme nad tím, jak spravedlivé jsou plánované pokuty pro školy a neziskové organizace v případech, že se rodiče rozhodnou svá dítka neočkovat, a ta se mají účastnit školních výletů či letních táborů.

Protesty části rodičů vnímám jako společenský problém. Kdo ponese odpovědnost v případě, že dítě nebude očkované?

Podle novely, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna, padne pro školy, školky či spolky pokuta ve výši půl milionu korun.

Ohrazuji se proti tomu, aby stát přenášel na školy či neziskové organizace vymáhání povinností, které není schopen sám zajistit. Pokutu tak budou platit například základní školy, pokud nebudou na školním výletě všechny děti očkovány. Není to absurdní?

Vždyť tyto děti spolu sedí celý rok ve školní lavici! Druhým problémem je značná rigidita českého očkovacího kalendáře. První očkování totiž na miminko čeká již v porodnici a pak v devíti měsících věku, a je to hned hexavakcína proti šesti nemocem najednou, navíc takovým, které v tomto věku jen stěží může dostat. V rozmezí tří dalších měsíců následuje ještě třikrát totéž a ještě k tomu přibude trojvakcína na další tři nemoci ve dvou dávkách. A sečteme-li to, ve věku dvou let má v sobě dítko až 30 povinných očkování proti devíti nemocem. Musí to být? Nestojí za takovým rozsahem očkování i nějaká farmaceutická lobby, které jde o jistý zisk?

Část rodičů se tak oprávněně ptá: Je takový rozsah očkování, která musí dětské tělo vstřebat, skutečně nezbytný? Teploty, pláč a stres jsou ty nejmenší problémy, které mohou nastat, pokud mladý organismus takto zatížíme. Mohou se však objevit i další účinky popsané v mnoha mezinárodních studiích včetně nenávratných poruch imunity, které mohou mít dopad na celý život dítěte. Je třeba si uvědomit, že díky povinnému očkování v Evropě vymizely zákeřné nemoci, jako například dětská obrna. Proto většina populace vnímá očkování jednoznačně pozitivně. To je ale jen jedna strana mince. Znám totiž případy, kdy povinné očkování vedlo k trvalým zdravotním následkům. Ukládá-li stát rodičům povinnost očkovat, bude nést i riziko zdravotních komplikací?

Potřebnost očkování si velmi uvědomuji a nezpochybňuji, že stát má dnešní děti a koneckonců i nás starší chránit před dnešními nemocemi. Je však třeba objektivně popsat negativní dopady očkování a zahájit neemotivní a odbornou diskusi o rozsahu povinného očkování předtím, než začneme uvažovat o sankcích. Stát musí dostatečně komunikovat se všemi rodiči namísto toho, aby je primárně trestal. Bez toho, abychom zodpověděli výše položené otázky, není podle mě vůbec možné část novely zákona o veřejném zdraví týkající se očkování přijmout.