"Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek znamená zohlednění nejenom finančního, ale také například sociálního a ekologického aspektu, kdy zadavatel věnuje pozornost nejen ceně, ale rovněž sociální přidané hodnotě," řekl radní Pardubického kraje pro sociální věci a neziskový sektor Pavel Šotola.
Například město Most si odhlasovalo povinnost všech firem hlásících se do veřejných zakázek zaměstnat na projektech města deset procent dlouhodobě nezaměstnaných lidí.
Výsledně se tak podařilo dostat mnoho lidí přes praxi ve firmě pracující na zakázce až na otevřený trh práce.

Nemají motivaci

"Podle mého názoru je u nás nedostatečně využívaná pracovní rehabilitace pro lidí, kteří nikdy nepracovali," uvedla například Terezie Mertlíková, jež je ředitelkou obecně prospěšné společnosti Trutnovská zeleň.
Mezi takové patří například odchovanci dětských domovů, lidé po výkonu trestu, závislí, bezdomovci, dlouhodobě nezaměstnaní a další.
"Oni nemají motivaci a my je to nemůžeme učit v práci, kde musíme vykazovat ekonomické výsledky, proto bychom uvítali nějaký předstupeň sociálního podniku pro tento typ lidí," dodala.

Promyšlený plán

V praxi se ukazuje, že pro města a obce není jednoduché najít sociální podnik. Ten musí mít promyšlenou náplň činnosti a dobrý a udržitelný byznysplán, který počítá s tím, že po počátečním dotovaném rozjezdu se podnik osamostatní. S takovým plánem přišla například v Pardubicích Iva Pohanková, jež založila restauraci zdravé výživy. Pronajala si prostory na hlavní pardubické tepně, třídě Míru, zaměstnala lidi s postižením a dlouhodobě nezaměstnané a začala nabízet chutné a zdravé obědy v samoobslužné jídelně. Je o ně velký zájem a jídelna se pomalu finančně osamostatňuje. "Právě na podporu vzniku a rozvoje stávajících sociálních podniků připravuje Pardubický kraj nový grant, který budou moci zájemci o tento druh podnikání využít již v letošním roce," upřesnila pro Deník Zuzana Nováková z oddělení komunikace a vnějších vztahů pardubického krajského úřadu.

Nový zákon

Česká vláda nyní připravuje zákon o sociálním podnikání, který by měl platit od 1. ledna příštího roku.
"Ale už s novelou zákona o veřejných zakázkách mizí diktát nejnižších cen a města a obce mohou při posuzování nabídek vyhodnotit i to, zda firmy využívají potenciál z regionu, jaké to bude mít environmentální dopady a jakou společenskou hodnotu, třeba i v prevenci kriminality. Je totiž známým faktem, že nejen ten, kdo si hraje, ale také ten, kdo pracuje, nezlobí," upozornil Pavel Šotola.